Cestou, během spánku, který jsem doháněl z noci (Dáše přijel kamarád a ona si s ním mervomocí chtěla povídat ještě v jednu ráno) jsem si všiml jedné nesrovnalosti. Víte, jaké? Mrkněte na snímek níže...
S mým průvodcem po MHD v Táboře jsem se vypravil také do Sezimova Ústí, k podniku Kovosvit. Mají tam v centru sídliště krásný parčík a sluneční hodiny. Mě se nelíbily, ale jistě se někomu z Vás bude odpočítávání díky kouli na ruce kovové sochy zamlouvat...
Krásně zdařilé i arboretum Sezimova Ústí...
Chvilka odpočinku na obratišti Větrovy u Tábora, kousek od železniční zastávky Horky u Tábora...
Od konečné je krásný výhled na Tábor. Škoda, že bylo mlhavo.
Horní fotka: Trošku jsem si zavzpomínal na práci. Ale jen trošku!
Málem bych zapomněl: Přijel se na mě a na Táborské Ikarusy podívat také kamarád Martin. Zachytil jsem je v době, kdy oba konzumovali jednu zmrzlinu. Pochopitelně tu Martinovu. Ach Dášo, Dášo...
Bylo velké vedro... TSM proto kropily silnice... Ohodily i mne, ale to je jedno...
To je Dáša a její kamarád na lavičce přes Infomačním střediskem a radnicí Tábora.
A cesta zpět. Tábor velmi unavil, a tak jsme se nemohli našeho autobusového spoje dočkat...
Atomový hřib nebo vyvedený mráček? Nu, to za chvíli poznám...
Zítra je poslední den dovolené. Ach, to to tak rychle uběhlo!
